Jan "Hans" Voráč - Návštěva - Letci Žatec

Přejít na obsah
Návštěva
Je služební povinností nižšího velitele podat hlášení vyššímu veliteli při jeho návštěvě u útvaru. Náhodně jsem se přimotal do blízkosti podávání takového hlášení. Proběhlo takto.

Seděl jsem v kabině letounu na stojánce a připravoval se k letu. Kolem mého letounu proběhl nezvykle svižně technik letky.
„Co je“?, volal jsem na něj.
Jen mávl rukou a běžel dál. V jeho patách přijížděla po pojížděcí dráze dvě osobní auta. Z prvního auta vystoupil velitel pluku a jeho politický zástupce. Z druhého auta vystoupil velitel divize a za ním jeho politický zástupce. Všichni čtyři sledovali přistávající letoun, který chvilku po přistání přiroloval ke čtyřem důstojníkům. Technik navedl letoun na místo zaparkování a dal pilotovi signál k vypnutí motoru. Potom přistavil žebřík, vylezl na křídlo a pomáhal pilotovi otevřít kabinu, odepnout pásy a vystoupit z kabiny. Podle trupového označení se jednalo o letoun z jiného letiště a pro mě neznámého pilota. Zahlédl jsem na pilotní kombinéze generálskou hvězdu.

Přítomní velitelé a jejich zástupci napochodovali asi deset metrů od letounu do řady a začali zdravit. Pilot pravděpodobně opomenul před startem provést jeden z nejdůležitějších úkonů, vymočení. Během letu se tlak v jeho osobní nádrži kriticky vystupňoval a teď proletěl kolem zdravících velitelů a zastavil se až několik metrů za letounem. Z kombinézy vytáhl svůj nástroj a začal močit. Pravděpodobně měl problémy s prostatou, protože močil a močil a močil….., a velitelé zdravili a zdravili a zdravili.

Technik, který kontroloval a upravoval kabinu po přistání se šklebil a kousal do jazyka, aby nevyprskl smíchy. Po delším zdravení se velitelé po sobě začali ohlížet a pomalu, postupně, počínajíce od nejvyššího, přestávali zdravit. Pilot se po delším močení domníval, že je vyprázdněný a začal svůj nástroj oklepávat. Velitelé to zpozorovali a začali opět zdravit. Ale pilot po oklepání zjistil, že tam přece jen pár kapek zbylo a zkusil ještě přitlačit na nástroj. Velitelé opět přestali zdravit. Technik byl hluboce předkloněn do kabiny a předstíral, že něco vyndává, aby nebylo vidět jeho řehtání. Voda na opláchnutí ruky nebyla k dispozici, ale člověk si většinou vždy poradí. Pilot utřel několik kapek, které při oklepávání přistály na jeho ruce, do kombinézy a rázným vojenským krokem přistoupil ke zdravícím velitelům. Pár kapek moči přece nemůže při srdečném potřásání rukou hrát žádnou roli.

Auta s návštěvou a s veliteli svižně opouštěla prostor, technik se stále ještě smíchem otřásal v kabině a já jsem rádiem požádal o povolení ke spouštění motoru.

Jan "Hans" Voráč
Návrat na obsah