Křeček
Do života letců zasahovala i zvířata. Došlo k tomu v éře sovětských poradců na letištích.
Měli jsme na letišti velkou kyslíkárnu, ze které se v letových dnech doplňovaly letouny kyslíkem. Pod soustavou kyslíkových bomb umístěných na přepravním podvozku byl vcelku nízký prostor. Vojáci, kteří obsluhovali kyslíkárnu a ve volných chvílích se nudili, pořídili si křečka. V prostoru pod bombami jemu, a celé jeho rodince, udělali doupě. Krmili je tam a křeččí rodince se pod kyslíkovými bombami dobře dařilo. Bystrému sovětskému poradci, nebo spíše jeho bedlivé pozornosti, křeččí doupě neuniklo. Podle vyjádření obsluhujícího vojáka sovětský poradce strčil ruku pod kyslíkové bomby a řekl.
„Oj, kakoj malenkij zajčik“.
Ale křeček asi neuměl mluvit, natož rusky a nějak mu chtěl dokázat, že není zajíc. Tak mu prostě ukousl kus masa z prstu. Omdlívajícího poradce odvezla sanitka na plukovní ošetřovnu a křeček se stal nejoblíbenějším příslušníkem Koreje.
Jan "Hans" Voráč